PASTI

18. července 2009 v 18:59 |  (NEJEN) VERŠEM
Menší zamyšlení nad tím, jak to v našich hlavách funguje.




V jistém období svého vývoje děti s oblibou kladou stále dokola tutéž otázku: "proč?". Neúnavně stále "proč, proč...." A my to blahosklonně tolerujeme. Je to koneckonců hloupé dítě, které neví, že nemůžeme znát odpovědi na všechna "proč". Ale na druhou stranu pyšně rozdáváme rady a dál-li někdo radu nám, jsme uraženi, jakoby přecejen pro nás žádné "proč" neexistovalo. Děti se ptají "proč" možná příliš často. Dospělí příliš málo. Vlastně to nejsou ani dospělí. Dokud s nově poznaným roste pýcha, pak jsme ještě nedospěli. Dokud s poznaným roste pýcha, pak jsme ještě nic podstatného nepoznali.

Pýcha vede k souzení a odsuzování. A kdo soudí a odsuzuje, bývá přísný - ať už slovem, skutkem, nebo jen v mysli.Kdo se nenaučil pokoře, neví, kde má přísnost svoje místo. Přísnost zrozená z pýchy se mine účinkem a dříve nebo později nás zasáhne jako bumerang. To jsou tvrdé lekce za promeškané hodiny ve škole života. Ale i druhá šance.

Kdo dokázal přijmout dobře mířenou a dobře míněnou přísnost, bude jednou schopen i svoji přísnost správně zaměřit. Kdo se dokázal vyrovnat s nepřiměřenou přísností, bude se lépe takové přísnosti ze své strany sám vyhýbat a jeho jednání bude účinné. Kdo se naučil pokoře a úctě, toho nevyvede z míry urážka a nebude trpět pocitem méněcennosti. Takový člověk se stává silným a dovede vést ostatní. Kdo se naučil pokorně přijímat přísnost i poznání, ten dokáže být nejen přísný, ale též poznat a ocenit kvality. Chvála od takového člověka není jen sentimentální prázdnou lichotkou (hodnou ignorování), nýbrž plnohodnotným oceněním a dalším vodítkem. Úcta, pokora apod. neznamená nekriticky přijímat vše co je nám sdělováno nebo vnucováno. Takový člověk by měl umět poznat hodnotu a proto nemůže přijímat vše a umí rovněž zvolit způsob, jak odmítat, aniž by ostatní urážel, ponižovat, či pokořoval, pakliže by cítil, že ho k tomu vede pouze jeho pýcha (k nepřiměřeným reakcím však vede také strach o ztrátu vlastního bezpečí - zejména názorového, ve chvíli kdy jsme si sami sebou zcela nejistí. To je potřeba vždy odlišit - pýchu a nejistotu).

Pýcha se totiž o nás bude pokoušet neustále. Poznání vede k pozornosti nad sebou samým a nad vlastními motivy. Inteligence je schopnost poznávat zejména prostřednictvím souvislostí a tato schopnost rovněž úzce souvisí s pamětí - když si souvislosti nepamatujeme, těžko můžeme v těchto souvislostech uvažovat. A je to právě pýcha, která nás přiměje zapomenout na nejdůležitější komponenty souvislostí, které jakékoliv poznání učiní neupotřebitelným.

Tak jsem to pěkně dopsal a pociťuji nesmírnou pýchu, jak jsem na to všechno krásně přišel. Určitě jsem na to přišel díky tomu, že jsem výjimečný a činí mě to ještě výjimečnějším. Mám teď další argumenty v rukávě, které můžu těm všem hlupákům, které potkávám, vmést do tváře a ukázat jim jak jsou hloupí! Hlavně ať se mě už nikdo nepokouší vysvětlit, že ví o životě víc než já.

Pasti...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 fredy fredy | 22. prosince 2009 v 20:58 | Reagovat

to by jsi potřeboval

2 fredy fredy | 22. prosince 2009 v 20:59 | Reagovat

Namyšlený hlupák,co ví o životě hovno,jen žongloje
se slovíčky!

3 hubertuvnotes hubertuvnotes | E-mail | 23. prosince 2009 v 1:26 | Reagovat

[2]: Jak jsi to poznal?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama